Mor včelího plodu

Mor včelího plodu
Autor: MVDr Stanislav Kollar | Datum: 20.12.2008 - 21:01 | Shlédnuto: 1454x

Mor včelího plodu

 MVDr Stanislav Kollar

 

Původce: Penibacillus larvae larvaesporulující fakultativně anaerobní tyčinka.

Kultivace je velmi obtížná a podařila se až počátkem 20. století. Vůči chemickým i fyzikálním vlivům je mimořádně odolný.

 

Patogeneze: včelí larvy se nakazí sporami požitými s potravou. Nejvnímavější jsou larvičky do stáří 24 hodin. V žaludku larev spory vyklíčí a odtud pronikají do tělní dutiny a do hemolymfy, jíž jsou zaneseny do všech orgánů a dochází k sepsi. Po zavíčkování larva hyne a postupně se mění na hnědou táhnoucí se kašovitou hmotu. Při tomto procesu dochází k tvorbě plynů, které postupně vyplňují obsah buňky a po protržení víčka pronikají  ven a vytváří typický klihový zápach.

            Pro dospělé včely není tento zárodek patogení.

 

Klinické příznaky:

 

-         mezerovitý plod

-         změna barvy víček

-         propadlá víčka

-         víčka s dírkou

-         klihový zápach

 

Pokud podezřelou buňku odvíčkujeme sirkou nebo větvičkou a hnědý páchnoucí obsah buňky se táhne jako nitka, je to poměrně jistý příznak moru včelího plodu (zkouška sirkou).

 

Diagnóza:

Klinické podezření je nutno potvrdit bakteriologickým vyšetřením. Obvykle se k vyšetření zasílá celý podezřelý plást, nejméně však 1 dm2 . Původce lze dále prokázat z medu, vosku, dospělých včel a měli.

 

Opatření při výskytu.

 

Při výskytu moru včelího plodu se ohnisko - celé stanoviště včelstev – utratí a likviduje spálením. Zlikviduje se i veškeré spalitelné příslušenství a včelařský materiál. Kolem ohniska se vymezí ochranné pásmo o poloměru 5 km. V tomto pásmu je nutno provést prohlídky všech včelstev. V případě pozitivního nálezu se vyhlásí nové ohnisko.