Varroáza včel

Varroáza včel
Autor: MVDr Stanislav Kollar | Datum: 20.12.2008 - 21:14 | Shlédnuto: 1224x

Varroáza včel

 

Je to parazitární onemocnění dospělých včel a včelího plodu.

 

Původce: Roztoč Varroa destructor, který náleží do čeledi Dermanissidae byl původně parazitem včely indické (Apis cerana), na níž byl také popsán r. 1904 Jacobsonem – odtud její starší název Varroa jacobsoni. Apis cerana a Apis melifica jsou jejími jedinými hostitely.

         Vývojový cyklus probíhá na včelím plodu. Oplozená samice přechází z dospělých včel na plod těsně před jeho zavíčkováním. Na kuklu klade pak 2 – 5 vajíček z nich se pře několik vývojových stadií vyvinou pohlavně zralí samci a samice, kteří se ještě v zavíčkovaném plodu   spáří, přičemž samci ještě v zavíčkované buňce hynou. Oplozené samice pak opouští buňku s líhnoucí se včelou.

 

Klinické příznaky: Vzhledem k tomu, že rozmnožování parazita je poměrně pomalé, vyvíjí se klinické příznaky poměrně pozdě a nenápadně. Z napadeného plodu se líhou poškozené včely se zakrnělými křídly, nedokonale vyvinutými zadečky a zakrnělýma nohama. Tyto příznaky však mohou včelaři uniknout a invaze se projeví až náhlým úhynem včelstva začátkem podzimu.

 

Diagnóza: Roztoč žije na včelách zhruba 200 dnů a během zimního období část populace roztočů hyne a padá na dno úlu. Toho se využívá při rutinní diagnostice, při níž se v zimním spadu roztoči hledají. Při silné invazi lze roztoče diagnostikovat na napadeném plodu, zejména na trubčím, a na dospělých včelách.

 

Tlumení: Varroáze je dnes již plošně rozšířena po celé Evropě. Nelze tedy včelstva efektivně vyléčit. Komlexními a plošnými opatřeními se snažíme populaci roztočů snížit na úroveň, která umožňuje efektivní produkci.  

         Kromě chovatelských zásahů (např. odstraňování trubčího plodu) je z podstatné části tlumení založeno na použití léčiv. V období produkce medu lze využít přípravky na bázi kyseliny mravenčí. Základním léčivem pro podzimní období je preparát Varidol fum (úč.látka amitraz).